Odpuštění

17.20 Tazatel: Jak tento agresivní čin proti kamarádovi ovlivnil Ježíše v jeho duchovním růstu? Kam odešel po své fyzické smrti?

Ra: Já jsem Ra. Entita, kterou nazýváte Ježíšem, byla touto zkušeností šokována a začala život hledání a vyhledávání. Tato entita nejdříve studovala ve dne v noci ve svém vlastním náboženském konstruktu, který nazýváte Judaismem, a naučila se dostatečně na to být rabínem, jak nazýváte vyučující/učící tohoto určitého rytmu nebo zkreslení chápání, ve velmi nízkém věku.

Ve věku přibližně třináct a půl vašich roků opustila tato entita příbytek své pozemské rodiny, jak byste ji nazvali, a kráčela do mnoha jiných míst, kde hledala více informací. To pokračovalo sporadicky až entita dosáhla věku přibližně dvacet pět, kdy se vrátila do svého rodinného příbytku a učila se a praktikovala umění svého pozemského otce.

Když se entita stala schopnou integrovat nebo syntetizovat veškeré zkušenosti, začala promlouvat s ostatními-já a vyučovat/učit to, co cítila jako hodnotné během předešlých let.

Entita byla karmicky osvobozena od destrukce jiného-já, když byla v poslední části svého života a mluvila na tom, co byste nazvali křížem, říkajíc „Otče, odpusť jim, protože nevědí, co činí“. V odpuštění se nachází zastavení kola činu nebo toho, co nazýváte karmou.

18.12 Tazatel: Včera jste uvedl, že odpuštění je odstraňovačem karmy. Předpokládám, že vyvážené odpuštění pro plné smazání karmy by potřebovalo odpuštění nejenom ostatním-já, ale také sobě. Říkám to správně?

Ra: Já jsem Ra. Říkáte to správně. Krátce toto pochopení rozšíříme za účelem vyjasnění.

Odpuštění ostatním-já je odpuštění sobě samému. Pochopení tohoto trvá na vědomé úrovni    na plném odpuštění sobě samému a ostatním-já, protože jsou jedním. Plné odpuštění je proto nemožné bez zahrnutí sebe sama.

26.30 Tazatel: A můžete potom popsat mechanizmus planetárního léčení?

Ra: Já jsem Ra. Léčení je proces přijetí, odpuštění, a je-li to možné, restituce. Když není restituce v času/prostoru dostupná, existuje mnoho vašich lidí, kteří se teď snaží o restituci, zatímco jsou ve fyzickém stavu.

34.4 Tazatel: Děkuji vám. Mohl byste definovat karmu?

Ra: Já jsem Ra. V našem chápání karmy by mohla být nazvána setrvačností. Ty činy, které jsou dány do pohybu, budou pokračovat s použitím způsobů vyvažování do té doby, než je vyvolán řídicí nebo vyšší princip, jenž můžete přirovnat vašemu brzdění nebo zastavování. Toto zastavení setrvačnosti činů může být nazváno odpuštěním. Tyto dva koncepty jsou nerozdělitelné.

34.5 Tazatel: Pokud si entita v inkarnaci vyvine to, co je nazýváno karmou, existuje pak programování, které se někdy objeví, takže zažije katalyzátor, jenž jí umožní se dostat do bodu odpuštění, a tím zmírnit karmu?

Ra: Já jsem Ra. To je obecně správně. Avšak jak vlastní já, tak nějaké zapojené jiné-já mohou kdykoliv skrze proces porozumění, přijetí a odpuštění tyto vzory zlepšit.

To je pravdou v jakémkoliv bodě v inkarnačním vzoru. Tudíž ten, kdo dal čin do pohybu, může sám sobě odpustit a nikdy více tuto chybu neudělat. To také brzdí nebo zastavuje to, co nazýváte karmou.

34.17 Tazatel: Je pro vás možné použít příklad našeho generála Pattona a sdělit mi, jaký na něj měla válka v jeho vývoji účinek?

Ra: Já jsem Ra. Toto bude poslední plná otázka tohoto sezení. Ten, o kterém mluvíte a který je známý jako George, byl jedním, kterému programování předešlých inkarnací vytvořilo vzor nebo setrvačnost, která byla v jeho inkarnaci ve vašem času/prostoru neodolatelná. Tato entita byla silné aktivace žlutého paprsku s častými otevřeními zeleného paprsku a příležitostnými otevřeními modrého paprsku. Avšak nebyl schopný přerušit charakter předchozích traumatických zkušeností agresivní povahy.

Tato entita byla polarizovaná poněkud pozitivním směrem díky jedinečnosti víry v pravdu a krásu. Tato entita byla docela citlivá. Cítila velkou čest/povinnost k ochraně toho, co bylo entitou cítěno být pravdivé, krásné a co potřebovalo obranu. Tato entita se vnímala jako galantní postava. Polarizovala se poněkud negativním směrem vzhledem k nedostatku pochopení zeleného paprsku, který si nesla uvnitř, čímž odmítla princip odpuštění, jenž je v univerzální lásce implicitním.

Celkový součet této inkarnace, vibračně, byl mírným nárůstem pozitivní polarity, ale poklesem schopnosti sklizně kvůli odmítnutí Zákona nebo Způsobu odpovědnosti; to jest vidění univerzální lásky, a přesto [entita] dál bojovala.

40.13 Tazatel: Pak říkáte, že rakovina je docela jednoduše mentálně léčitelná a je dobrým učícím nástrojem, protože je docela jednoduše mentálně léčitelná, a jakmile entita odpustí jinému-já, na kterého je rozzlobená, rakovina zmizí. Je to správně?

Ra: Já jsem Ra. To je částečně správně. Další část léčení má co do činění s odpuštěním sobě samému a s vysoce zvýšeným respektem vůči sobě samému. To může být vhodně vyjádřeno péčí o jídelníček. To je velmi často součástí léčícího a odpouštějícího procesu. Váš základní předpoklad je správný.

41.25 Tazatel: Proč jsou červené, žluté a modré energetické centrum nazývány primárními centry? Myslím, že to z předchozího materiálu chápu, ale existuje nějaké spojení těchto primárních barev zpět do inteligentního nekonečna, které je hlubší než to, co jste nám předal?

Ra: Já jsem Ra. Nemůžeme říci, co může být pro entitu hluboké. Červený, žlutý a modrý paprsek jsou primárními, protože zdůrazňují aktivitu primární podstaty.

Červený paprsek je základ; oranžový je pohybem směrem ke žlutému paprsku, jež je paprskem sebeuvědomění a interakce. Zelený paprsek je pohybem přes rozličné zkušenosti energetických výměn, jež se týkají soucitu a vše odpouštějící lásky, k primárnímu modrému paprsku, jež je prvním paprskem vyzařování sebe sama bez ohledu na jakoukoliv akci od jiného.

Entita zeleného paprsku je při konfrontaci se zablokováním od ostatních já neúčinná. Entita modrého paprsku je spolu-Stvořitel. Toto může být snad jednoduše přeformulování předchozí aktivity, ale pokud uvážíte funkci Logosu jako reprezentanta nekonečného Stvořitele při uskutečňování vědění o Stvořiteli Stvořitelem, můžete doufám vidět kroky, kterými může být tohoto dosaženo.

Můžeme požádat o jednu konečnou plnou otázku, než opustíme toto sezení?

50.7 Tazatel: Děkuji vám. Můžete rozšířit koncept jenž je: pro entitu je během inkarnace ve fyzickém světě, jak jej nazýváme, nezbytné, aby se stala polarizovanou nebo správně interagovala s ostatními entitami, a proč toto není možné mezi inkarnacemi, kdy si je vědoma toho, co chce dělat, ale proč musí vstoupit do inkarnace a ztratit paměť, vědomou paměť, toho, co chce dělat, a pak jednat způsobem, jakým doufá, že jednat bude? Mohl byste to prosím rozvést?

Ra: Já jsem Ra. Uvedeme příklad člověka, jež vidí všechny karty v pokeru. Pak celou hru zná. Je to jako hazardovat v dětské hře, neboť to není riskantní. Ostatní karty jsou známé. Možnosti jsou známy a karty budou hrány správně, ale bez zájmu.

V času/prostoru a na úrovni pravé zelené barvy jsou karty všech oku otevřené. Myšlenky, pocity, potíže, ty všechny mohou být vidět. Neexistuje zde podvod a žádná touha pro podvod. Proto může být mnohé dosaženo v harmonii, ale mysl/tělo/duch z této inkarnace získá jen malou polaritu.

Pojďme tuto metaforu přezkoumat a rozšiřme ji do nejdelší pokerové hry, kterou si můžete představit, na dobu života. Kartami jsou láska, nelibost, omezení, smutek, potěšení atd. Jsou distribuovány a znovu distribuovány a znovu distribuovány, nepřetržitě. Během této inkarnace můžete začít… a zdůrazňujeme začít… poznávat své vlastní karty. Můžete začít uvnitř sebe sama nacházet lásku. Můžete začít vyvažovat svoje potěšení, svoje omezení atd. Avšak jediný náznak karet druhých-já je pohled do jejich očí.

Nemůžete si vzpomenout na vaše karty, na jejich karty, možná ani na pravidla této hry. Tato hra může být vyhrána pouze těmi, kteří se zbaví svých karet v rozpouštějícím vlivu lásky; může být vyhrána pouze těmi, kteří položí svá potěšení, omezení, své všechno na stůl a vnitřně si řeknou: „Všechny, všechny vás hráče, každé druhé já, ať už držíte v ruce cokoliv, já vás miluji“.

Toto je ta hra: znát, přijmout, odpustit, vyvážit a otevřít se lásce. To nemůže být dosaženo bez zapomnění, protože by to v životě bytostního celku mysli/těla/ducha nemělo žádnou váhu.

52.7 Tazatel: Říkám to pak správně, když předpokládám, že disciplína osobnosti, znalost sebe sama a ovládání, řekněme, s ohledem na posílení vůle je to, co by každá entita páté úrovně viděla jako důležité?

Ra: Já jsem Ra. Ve skutečnosti jsou tyto věci důležité od třetí až po počáteční sedmou úroveň. Jedinou nepřesností, kterou bychom opravili, je jiné použití vašeho slova „ovládání“. Je prvořadé pochopit, že pro růst chápání entity není užitečné nebo nápomocné, aby, řekněme, entita sama ovládala myšlenkové procesy nebo impulsy krom těch, kde mohou vyústit v činy nesouhlasné se Zákonem jednoty.

Ovládání může vypadat jako zkratka k disciplíně, míru a osvícení. Avšak toto samotné ovládání zvyšuje potenciál a vede k nutnosti další inkarnační zkušenosti, aby se ovládání nebo represe toho já, jež je dokonalé, vyvážilo.

Namísto toho oceňujeme a doporučujeme použití vašeho druhého slova v souvislosti s užitím svobodné vůle. Přijetí sebe, odpuštění sobě a směrování vůle; to je cesta k disciplinované osobnosti. Vaše vlastnost vůle je to, co je ve vás jako spolu-Stvořiteli mocné. Nemůžete této vlastnosti přikládat dostatečnou důležitost. Vůle musí být pro ty na pozitivně orientované cestě používána s opatrností a směřováním ke službě ostatním.

Jakmile se osobnost stává silnější, existuje pro použití vůle velké nebezpečí neboť může být i podvědomě využita způsoby, které snižují polaritu entity.

65.19 Tazatel: [směje se]

Děkuji vám. Proces zapomínání mě pletl, protože jste řekli, že aktivovaní lidé čtvrté úrovně, kteří zde byli a mohli být sklízeni, neměli stejný problém se zapomínáním. Můžete mi říct, proč poutník ztrácí paměť?

Ra: Já jsem Ra. Důvod je dvojí:

Za prvé, genetické vlastnosti spojení mezi komplexem mysli/těla/ducha a buněčnou strukturou těla jsou jiné pro třetí úroveň než pro třetí/čtvrtou úroveň.

Zadruhé je třeba zachovat svobodnou vůli entit třetí úrovně.

Poutníci se tedy dobrovolně připojují ke genetickému spojení třetí úrovně neboli DNA ke komplexu mysli/těla/ducha.

Proces zapomínání může být proniknut do té míry, že si poutník pamatuje, co je a proč je na planetární sféře. Bylo by však porušením, kdyby poutníci pronikli zapomněním tak daleko, že by aktivovali hustší těla a mohli tak žít, řekněme, božským způsobem. To by nebylo vhodné pro ty, kteří se rozhodli sloužit.

Nové entity čtvrté úrovně, které se stávají schopné prokázat různé novější schopnosti, tak činí v důsledku současné zkušenosti, nikoli v důsledku paměti. Vždy existuje několik výjimek a žádáme vás o odpuštění za neustálé přívaly přílišného zobecňování.

71.6 Tazatel:: Když entita prochází procesem smrti ve třetí úrovni a ocitá se v čase/prostoru, ocitá se v jiném souboru okolností. Mohli byste, prosím, popsat vlastnosti nebo okolnosti času/prostoru a následně proces léčení inkarnačních zážitků, se kterými se některé entity setkávají?

Ra: Já jsem Ra. Ačkoli je obtížné adekvátně odpovědět na tento dotaz kvůli omezením vašich prostorových/časových komplexů zvukových vibrací, odpovíme, jak nejlépe jsme schopni.

Charakteristickým znakem času/prostoru je nerovnost mezi časem a prostorem. Ve vašem prostoru/čase vytváří prostorová orientace materiálu hmatatelný rámec pro iluzi. V čase/prostoru nerovnost leží na bedrech té vlastnosti, kterou znáte jako čas. Tato vlastnost činí entity a zkušenosti nehmotnými v relativním smyslu. Ve vaší struktuře se každá částice, neboli zdrojová vibrace, pohybuje rychlostí, která se blíží tomu, čemu říkáte rychlost světla, ze směru od nadsvětelných rychlostí.

Takže časo/prostorová, neboli metafyzická zkušenost je tedy to, co je velmi jemně vyladěné a ačkoliv je podobná prostoru/času, postrádá jeho hmatatelné vlastnosti. V těchto metafyzických rovinách existuje velké množství toho, čemu říkáte čas, který se používá k opětovnému přezkoumávání předsudků a učení/vyučování předchozí, jak byste to nazvali, inkarnace v prostoru/času.

Extrémní fluidita těchto oblastí umožňuje proniknout mnohému, co musí být absorbováno, než může být dokončen proces léčení entity. Každá entita se nachází v poněkud nehybném stavu, stejně jako vy se nacházíte v prostoru/čase v poněkud nehybném stavu v čase. V tomto nehybném prostoru byla entita umístěna tvůrcem formy a vyšším já, aby mohla být ve správné konfiguraci pro učení/výuku toho, co přijala v časové/prostorové inkarnaci.

V závislosti na tomto časo/prostorovém místě se objeví určití pomocníci, kteří asistují v tomto léčebném procesu. Tento proces zahrnuje vidění celého zážitku, jeho pozorování na pozadí komplexního prožitku mysli/těla/ducha, odpuštění sobě samému za všechny chybné kroky, týkající se nevyužitých vodítek během inkarnace, a nakonec pečlivé posouzení dalších nezbytností pro učení. Toto je plně prováděno vyšším já, dokud si entita v prostoru/čase neuvědomí proces a důvody duchovní evoluce a bude se entita vědomě účastnit všech rozhodnutí.

71.7 Tazatel:: Je proces v pozitivním čase/prostoru identický s procesem v negativním čase/prostoru pro toto léčení?

Ra: Já jsem Ra. Proces odpuštění a přijetí v prostoru/čase je hodně podobný tomu v čase/prostoru v tom, že podobné jsou vlastnosti procesu samotného. Nicméně, v prostoru/čase není možné určit běh událostí mimo inkarnaci, ale pouze korigovat momentální nerovnováhy. Na druhou stranu, v čase/prostoru není možné korigovat žádné nevyvážené akce, ale spíše vnímat nerovnováhy a tedy odpustit svému já za to, co je.

Pak se rozhoduje o nastavení možnosti/pravděpodobnostech nápravy těchto nerovnováh v tom, co nazýváte budoucími zkušenostmi v prostoru/čase.

Výhodou času/prostoru je plynulost celkového přehledu. Výhodou prostoru/času je, že při práci v temnotě s malou svíčkou může člověk napravit nerovnováhy.

78.5 Tazatel: Nástroj by chtěl, abych se zeptal, zda je nějaký problém s jejími ledvinami?

Ra: Já jsem Ra. Tento dotaz je složitější, než jeho stručnost naznačuje. Fyzický komplex renálního systému tohoto nástroje je značně poškozen. Čas/prostorový ekvivalent, který řídí komplex těla, je bez vady.

Kvůli psychickému útoku existovala vážná otázka, zda duchovní léčení tohoto systému přetrvá. Přetrvalo, ale je třeba je posilovat potvrzováním nadvlády duchovního nad tím, co se jeví nebo co je viditelné.

Když tento nástroj začal přijímat látky navržené k léčení ve fyzickém smyslu — mimo jiné i renálního komplexu — přestával tím potvrzovat léčení. Kvůli tomu bylo léčení opět oslabeno. Toto je určité hluboké zkreslení a bylo by dobré, kdyby nástroj tyto koncepty vstřebal.

Prosíme o odpuštění za poskytnutí informací, které mohou narušit svobodnou vůli, ale oddanost nástroje je taková, že by pokračoval navzdory svému stavu, pokud by to bylo možné. Proto poskytujeme tyto informace, aby mohl pokračovat s plnějším zkreslením směrem k pohodlí.