30.1 Tazatel: Hodlám uvést tvrzení a pak vás jej nechám opravit, pokud jsem [v něm] udělal nějaké chyby. Tvrzení je toto: Stvoření je jedinou entitou nebo jednotou. Pokud existuje pouze jedna entita, pak jediným konceptem služby je sloužit sobě sama. Pokud se tato entita rozdělí, pak se zrodí koncept služby jedné z jejích částí jiné její části. Z tohoto konceptu pramení rovnost služby sobě sama nebo ostatním. Zdálo by se, že když se Logos rozdělí, vyberou si [jeho] části každou orientaci. Jakmile se individualizované entity objeví v prostoru/času, pak bych předpokládal, že mají polaritu. Je toto tvrzení správné?
Ra: Já jsem Ra. Toto tvrzení je docela vnímavé a správné až do poslední fráze, ve které poznamenáváme, že polarity začínají být prozkoumávány pouze v bodě, když se entita třetí úrovně stane povědomou o možnosti volby mezi konceptem nebo zkreslením služby sobě sama nebo služby ostatním. Toto označuje konec toho, co můžete nazvat ne-sebevědomou nebo nevinnou fází vědomého uvědomění.
30.1 Tazatel: Děkuji vám. Mohl byste odděleně definovat mysl, tělo a ducha?
Ra: Já jsem Ra. Tyto termíny jsou všechny zjednodušenými popisnými termíny, které se rovnají komplexu energetických zaměření; tělo, jak ho nazýváte, je materiálem úrovně, kterou prožíváte v daném prostoru/času nebo času/prostoru; tento komplex materiálů je k dispozici pro zkreslení toho, co byste nazvali fyzickou manifestací.
Mysl je komplexem, který odráží proudění ducha směrem dovnitř a proudění komplexu těla směrem ven. Obsahuje, co znáte jako city, emoce a intelektuální myšlení ve svých vědomějších komplexitách. Když se pohybujeme níže po stromu mysli, vidíme intuici, která je povahou více v kontaktu nebo vyladěnější s celkovým komplexem bytí. Když se pohybujeme níže ke kořenům mysli, nalézáme postup vědomí, které se postupně otáčí z osobní do racionální paměti, do vesmírných přítoků, a tudíž se stává přímým spojovatelem toho nosiče, který nazýváme komplexem ducha.
Komplex ducha je kanál, kde se mohou proudění směrem dovnitř ze všech rozličných univerzálních, planetárních a osobních prouděních slévat do kořenů vědomí a kde může být vědomí nasměrováno do brány inteligentního nekonečna skrze vyváženou inteligentní energii těla a mysli.
Touto řadou konečných tvrzení pochopíte, že mysl, tělo a duch jsou neoddělitelně prolnuté a nemohou jeden bez druhého pokračovat. Tudíž odkazujeme na komplex mysli/těla/ducha spíše než se pokoušet se jimi zabývat odděleně, protože práce řekněme, kterou děláte během vašich zkušeností, je dělána skrze interakci těchto tří komponent, nikoli prostřednictvím některého [z nich].